Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Rady a Komise o revizi maďarské ústavy.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedající, paní komisařko, vážení poslanci, Smlouva neudělila Radě žádné pravomoci pro to, aby se zabývala vnitrostátními ústavami členských států. Podle čl. 4 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii spadá i nadále přijímání ústavy pod výhradní pravomoc dotyčného členského státu. Rada tedy není v pozici, která by jí umožňovala diskutovat o nově přijaté ústavě Maďarska.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, na žádost pana předsedy Barrosa se dnes obracím na Evropský parlament ve věci maďarské ústavy.

Nejprve chci říci, že pan předseda Barroso při různých příležitostech zdůraznil, že Komise nečiní politické úsudky o základních ústavních a institučních krocích členských států. Přijetí nové ústavy v členském státě je věcí obyvatel a institucí tohoto státu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a tam, kde to přichází v úvahu, s právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy.

Komise však může – stejně jako v případě jakéhokoliv právního aktu členského státu – hodnotit ústavu z hlediska jejího souladu s právem Unie. Rozumí se samo sebou, že ústava každého členského státu by měla odrážet a respektovat evropské hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu, lidské důstojnosti a dodržování lidských práv, včetně práv menšin, a bránit diskriminaci, jak stanoví článek 2 Smlouvy.

Nová maďarská ústava vstoupí v platnost dne 1. ledna 2012 a bude vyžadovat přijetí prováděcích opatření. Komise může tedy v této fázi provést pouze předběžný rozbor, neboť přesné stanovisko k propojení ústavy s právními předpisy Unie a k jejím právním dopadům lze plně učinit pouze s přihlédnutím k prováděcím legislativním, administrativním a soudním postupům, jež jsou na ní založené.

Komise také v této věci pokračuje v práci Benátské komise Rady Evropy a očekáváme, že ve dnech 17.–18. června bude zveřejněna zpráva. Je mi také známo, že tajemník Benátské komise, pan Thomas Markert, se zúčastnil zasedání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 25. května, a s velkým zájmem jsem si přečetla jeho připomínky.

Jak jsem již vysvětlila, veškeré záležitosti diskutované v té době jsou svázány s vnitrostátními pravomocemi. My můžeme nabýt pravomocí až tehdy, když budou tyto záležitosti převedeny do legislativy.

Nyní chci vyslechnout poslance, abych porozuměla stanovisku Evropského parlamentu v této otázce.

  József Szájer, jménem skupiny PPE. – (HU) Paní předsedající, prosím nepovažujte můj přístup za nezdvořilý, ale obrátím se na levou stranu tohoto parlamentu: na většinu, do níž patří zelení, komunisté, socialisté a liberálové, kteří toto téma prosadili na dnešní program jednání navzdory skupině PPE a konzervativců. Mám na vás pár otázek.

Považujete za slučitelné se zákazem diskriminace založené na narození to, že v Evropské unii jsou takové členské státy jako Španělsko, Belgie nebo Švédsko, kde jsou občané oprávněni zastávat vysoce postavené funkce, například funkci monarchy, na základě svého narození? Nová ústava mé země takovouto diskriminaci neuplatňuje. Považujete za přijatelné, že v Evropské unii jsou členské státy, například Spojené království, které nemají jednotnou psanou ústavu? Nová ústava mé země je demokratická, psaná ústava.

Považujete za přijatelné, že Unie má členské státy, jako je například Francie, jejíž ústava nezahrnuje základní práva? Nová ústava mé země nejen základní práva zahrnuje, ale také jako první ústava v Evropské unii vychází z Evropské listiny základních práv jako z normy. Považujete za přijatelné, že Unie má členské státy, kde neexistuje ústavní soud nebo kde tento soud existuje, ale má malé pravomoci? Nová ústava mé země je hrdá na to, že zaručuje silnou ústavní ochranu.

Tvrdíte, že když zde chcete podrobně rozebírat novou maďarskou ústavu, jednáte v duchu společné Evropy. Ve skutečnosti však porušujete jednu z nejdůležitějších zásad Lisabonské smlouvy, totiž zásadu stanovenou v čl. 4 odst. 2: „Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech.” Jestliže jste nezorganizovali či nebudete organizovat diskuse týkající se výše zmíněných států, či jestliže jste zde v Evropském parlamentu přehlíželi to, že maďarská socialistická vláda v roce 2006 bezostyšně opomíjela právo na shromažďování, pak, dámy a pánové, používáte dvojí metr. Vidíte třísku v oku bratrově, ale ne trám v oku vlastním. Neuvědomujete si, že s takovým přístupem nepodporujete evropskou spolupráci, ale vyvoláváte spory mezi evropskými národy. Odhaluje to vaši skutečnou stranickou zaujatost.

Navrhuji vám, abyste následovali příkladu nové maďarské ústavy ve svých zemích. Omezte zadluženost ústavními metodami, aby nedošlo k další řecké, irské nebo portugalské krizi. Navrhuji vám, abyste ústavními metodami ochránili práva budoucích generací, tak jak to činí nová maďarská ústava, když povyšuje environmentální, rozpočtovou a demografickou udržitelnost na úroveň ústavních principů.

Ochraňte své národy a menšiny, například Romy, za pomocí silných kolektivních práv, tak jak to činí nová maďarská ústava jako jediná v Evropě. Stále nás bezdůvodně obviňujete, i když jsme prokázali nesprávnost vašich tvrzení a znovu a znovu jsme obhajovali své stanovisko, ale opakuji: nová maďarská ústava nezakazuje potraty. Nová maďarská ústava neohrožuje svobodu vyznání a svobodu svědomí. Nová maďarská ústava neomezuje práva homosexuálů. Pravomoci nové maďarské ústavy nepřesahují zeměpisnou oblast země a tato ústava poskytuje jedinečnou silnou právní ochranu příslušníkům národností žijících v této oblasti. Nová maďarská ústava neoslabuje, ale posiluje principy rozdělení moci a systém kontrol a protivah. Nová maďarská ústava je v duchu evropskou ústavou, zajišťuje všechna základní lidská práva pro své občany a je sepsaná v duchu spolupráce a jednoty mezi národy. V naší ústavě je 18 odkazů na Evropu a zahrnuli jsme do ní také heslo Evropské unie „Jednota v rozmanitosti”.

Dámy a pánové, my, Maďaři, jsme národ, který svobodu a demokracii ctí. Nepotřebujeme, aby nás o demokracii poučovali ti, kterým doma zbývá vykonat ještě mnoho práce.

  Juan Fernando López Aguilar, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, Evropská unie je unií hodnot a unií práva. Je definována jako pokus o nadnárodní integraci členských států, z nichž každý je uznávaným ústavním státem. I v samotné Evropské unii ovšem existuje ústavní dimenze v tom smyslu, že nejen její institucionální struktura podléhá právu, ale existují i záruky zakotvené v právu, jež v evropském prostoru chrání stanoviska jednotlivce vůči vládním orgánům, a existuje zásadní princip, a sice princip demokracie vyzdvihující pluralismus.

Právě z tohoto důvodu diskutujeme v Evropském parlamentu o této nové revizi maďarské ústavy, jež byla předmětem zkoumání zejména dvou výborů tohoto parlamentu, a sice Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Domnívám se, že základní obavu lze stručně vyjádřit jako obavu vycházející z dojmu, že jistě významná, dvoutřetinová, nicméně nahodilá politická většina v maďarském parlamentu dokázala prosadit ústavní reformu, která brání uskutečňování politického pluralismu, a v důsledku toho i možnosti obměny mezi různými politickými projekty v rámci stejných pravidel hry. Myslím, že právě to vyvolalo obavy z hlediska souladu reformy se zásadami zakotvenými ve článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a s politickým rozměrem práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

Nikdo nečiní předčasné úsudky o tom, jak bude maďarská ústava zpracována či jak bude uplatňována v praxi, a jistě bude předmětem kontrol a uplatňování vyvážených pravomocí, což umožní ústavní systém, ústavní vyváženost samotné maďarské ústavy a skutečnost, že Maďarsko je členem Rady Evropy a Evropské unie, které základním právům rozumějí.

Musím se však vyjádřit k tomu, co jsem právě slyšel ohledně ochrany menšin v rámci španělské ústavy, jež byla jako příklad postavena do protikladu s ostatními ústavami zmíněnými panem Szájerem. To nemohu nechat být. Při vší úctě musím sdělit panu Szájerovi, že ve španělské ústavě není ani zmínka o diskriminaci na základě původu nebo narození. Nikdo se nesnaží předvídat výsledek provádění maďarské ústavy, ale domnívám se, že tento Parlament je znepokojen tím, že by maďarská ústava měla rovněž přistoupit na pravidlo uznání politického pluralismu a obměny různých politických projektů v rámci stejných pravidel hry. Tato rozprava a rozpravy, které předcházely, jsou dokladem tohoto znepokojení.

  Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, nový základní zákon Maďarska – řekli bychom na ústavu až příliš kontroverzní text – byl v rychlosti projednán maďarským parlamentem jen po měsíc trvajících veřejných konzultacích. Maďarská občanská společnost a Benátská komise vyjádřily vážné obavy s ohledem na délku a transparentnost tohoto průběhu.

Ti, kteří tento text zpochybňovali, byli občas napadáni, že tak činí z čistě politických důvodů. Očekávali jsme, že bude nová maďarská ústava – 20 let po pádu komunistického režimu a v době, kdy Maďarsko předsedá Evropské unii – zcela odrážet hodnoty nejvíce uznávané v EU. Jsou to pouze politické hodnoty? Připouštím, že jako liberálku mě znepokojuje, když vláda omezuje občanské svobody a demokratickou kontrolu. Znepokojuje mě, když legislativa přivírá oči nad různorodostí, a jsem přesvědčená, že se ne všichni maďarští občané poznávají v konzervativním obrazu načrtnutém ústavou.

Jak bych mohla být lhostejná k textu o pluralismu a soustředění moci v regulačních orgánech, tak jak je stanoví stále čerstvý maďarský mediální zákon? Všichni bychom měli mít obavu o demokracii, když vládnoucí strana prosazuje zákony, které jí zajistí moc na dlouhou dobu poté, co skončí její mandát, a snižuje význam budoucích voleb, a všichni bychom se měli obávat politických lídrů, kteří zacházejí tak daleko, že sepisují či pozměňují základní zákony, které vyhovují pouze jejich politickému krédu nebo hospodářským politikám. A ano, mám obavy z následování tohoto maďarského modelu.

Vedoucí činitelé mé vlastní země se těmito počiny inspirovali a zdá se, že jisté nedávné obměny naší rumunské ústavy byly převzaty z tohoto modelu. Nebudou schváleny, ale k pokusu došlo. Evropské orgány nesmí být v takových situacích zdrženlivé. Musíme se snažit o to, aby všichni evropští občané nebyli znepokojeni, ale ujištěni o tom, že naše hodnoty jsou a nadále i budou ústředním tématem naší legislativy.

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, paní komisařko, tato rozprava má vyhodnotit situaci související s novou maďarskou ústavou, nikoliv zvykové právo (common law) ve Spojeném království, které chrání naše občany téměř 900 let. Právě Komise je pověřena tyto otázky vyhodnotit a řešit na základě znění Smluv a požadavku tohoto parlamentu vznesenému jen před několika měsíci.

V tomto parlamentu jsme doufali, že se budeme moci zeptat Komise na její závěry a na to, jak zamýšlí postupovat, a stále se těšíme na vaše pokyny, ale zdá se, že si budeme muset ještě o něco déle počkat. Naše Unie je unií různých kultur a neshodných priorit. Přesto všichni sdílíme hodnoty, jako je svoboda, spravedlnost a rovnost všech lidí a všech členských států. Co bychom tolerovat neměli, je samotná netolerance.

Nyní Vás žádáme, paní komisařko, abyste tomuto parlamentu co možná nejdříve předložila konečnou odpověď, zda je maďarská ústava v souladu s evropskou legislativou a základními právy. Pokud ne, co bude následovat? Pokud ano, musíme to, paní komisařko, také vědět, a to co možná nejdříve.

  Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, děkuji svému kolegovi z Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který s námi chce začít debatovat o maďarské ústavě. Je to chvályhodné, protože když slyším zástupkyni Evropské rady říkat „O tomto jsme v Radě nediskutovali” a když slyším komisařku Redingovou říkat “Ústava země je záležitostí pouze této země a není na nás, na evropské úrovni, abychom do toho zasahovali”, pak jsem ráda, že my v Evropském parlamentu jistě o tomto sami mezi sebou diskutujeme.

Skutečně se od nás očekává, abychom se touto věcí nezabývali? Je to čistě maďarská záležitost? Neřekla bych. Stav demokracie v jednom členském státě Evropské unie se ostatních členských států týká. Pokud se jedna země rozhodne, že využije spravedlivé volby a dvoutřetinovou většinu k vytvoření samovlády, my ostatní máme právo na to být tím šokováni a snažit se tomu postavit. Budu citovat György Konráda: „V Maďarsku tak zvaná většina ví, jak vytvořit autokratický režim demokratickou cestou.” To je pravda. Pokud v maďarském parlamentu prosadíte zákon a rozhodnete, že od této chvíle může být pozměněn pouze dvoutřetinovou většinou, víte, že pozměnit ho opět po příštích volbách nebude snadné. Takové věci oslabují funkci voleb jako nástroje demokracie. Národ má právo každé čtyři roky říct: „Toto se nám líbilo, ale toto ne” a následně provést změny. Pokud však demokraticky zvolený režim ustanoví věci tak, aby nebylo ještě mnoho dalších let možné pozměňovat zákony, je to nezdravé a špatné. Pokud my v Evropě od tohoto odvracíme oči a říkáme: „Je to čistě maďarská záležitost”, pokud není 26 členských států připraveno říct: „Přátelé, v naší společnosti takto s lidmi nejednáme”, a pokud Evropská komise tvrdí to samé, co bychom pak měli jako skupina říci zemím, kde je situace ještě horší? Co máme říci Maďarům, kteří nepatří do oné dvoutřetinové většiny? „Je nám velice líto, nebudete moci tyto zákony změnit ani po následujících dvojích volbách.” Připadá mi naprosto otřesné, že my všichni v Evropě odvracíme oči a nijak nezasahujeme.

  Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedající, v této rozpravě o maďarské ústavě vedeme ve skutečnosti dvě debaty. První je debata o obsahu ústavy, druhá je debata o debatě, jinak řečeno, o tom, zda je legitimní vyjadřovat se k obsahu maďarské ústavy v tomto parlamentu nebo jakékoliv jiné instituci mimo samotné Maďarsko, či nikoliv.

Pokud jde o debatu o obsahu, víme, že mnoho částí se týká nás v parlamentu, konkrétních výborů, kde se o tomto dokumentu diskutovalo, Benátské komise, například. Pokud jde o otázku nediskriminace… Pan Szájer nám říká, že není pravda, že by diskriminace například genderových nebo sexuálních menšin nebyly v ústavě ošetřeny, protože je v ní zmínka o všech typech diskriminace. Pokud jde o mne, tato zmínka je příliš neurčitá a poskytuje velmi široký prostor pro následné soudní rozsudky, které s ní budou v rozporu. V ústavě by toto mělo být přesně stanoveno, tak jak je to zvykem u evropských zemí i v nejpokročilejších a nejprogresivnějších demokraciích.

To samé se týká plodu, ochrany plodu, či například systému kontrol a protivah v Maďarské republice. Vedeme však také debatu o debatě a v diskusi o tom, zda je legitimní vyjadřovat se k této otázce zde v parlamentu, se musíme jasně bránit. A to proto, zaprvé, že ústavy nejsou nenapadnutelné. Je třeba říct, že když kdekoliv dochází k porušování základních práv, očekává 500 milionů evropských občanů vyjádření ze strany evropských orgánů. Zda jsou práva porušována zákonem, ústavou nebo nařízením, není důležité: pokud kdekoliv dochází k porušování základních práv, Smlouvy to nedovolují.

Zadruhé, vysvětlení, že vzhledem ke kulturním rozdílům nelze ústavu kritizovat, je čistý ústavní relativismus. K tomu nemůže docházet. Situace, kdy ústava porušuje ducha a literu Smluv, pokud by tomu tak skutečně bylo, znamená, že by tato ústava porušovala i suverenitu ostatních 26 zemí, které souhlasily, že budou v Evropské unii se zemí, která Smlouvy mohla porušit. Je to tedy otázka suverenity všech.

Chtěl bych využít příležitosti a říci jen jednu věc. Ona dvoutřetinová většina, zde velmi často citovaná, ve skutečnosti vzniklá na základě 50 %, nikoliv dvou třetin hlasů maďarských občanů – jedná se o dvě třetiny poslanců maďarského parlamentu, ale jen o 50 % hlasů – umožňuje všude jednu věc, a sice aby byla ústava předmětem širokého společenského konsensu. Lidé u moci v Maďarsku právě dvoutřetinovou většinu využili k přesně opačnému účelu: vyloučit opozici, čímž je ústava pro jejich společnost nanejvýš sporná. Může to naplňovat literu pravidla dvoutřetinové většiny, ale porušuje to jeho logiku.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane Tavaresi, mám na Vás velice krátkou otázku. Jaké je Vaše oprávnění hovořit za 500 milionů evropských občanů? Hovoříte totiž velice směle jejich jménem. Domnívám se však, že pokud bychom se zeptali evropských občanů, nebudou jejich komentáře odrážet přesně to, co jste řekl. Každý v tomto parlamentu má jiné názory a reprezentuje jinou část evropských občanů. Jaké je tedy Vaše oprávnění hovořit za ně za všechny?

  Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedkyně, pane Stoyanove, doporučil bych Vám, abyste si přečetl Smlouvy o Unii a jednací řád tohoto parlamentu, které stanoví, že my, kteří jsme byli zvolení evropskými občany, bychom měli zastupovat své vlastní členské státy a občany a 500 milionů občanů Evropské unie jako celek. Tito občané nám udělili mandát k tomu, abychom dodržovali – a dohlédli na to, aby i ostatní dodržovali – základní Smlouvy o Evropské unii, které chrání práva svých občanů. Je to velmi jednoduché: když máme takový mandát, pak pan Stoyanov a já máme stejné právo jako kdokoliv jiný hovořit jménem 500 milionů evropských občanů v tomto parlamentu, který občanům patří.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Paní předsedající, revidovaná maďarská ústava z dubna tohoto roku se oprávněně stala předmětem kritiky ze strany celého evropského demokratického společenství. Zavedla totiž do maďarského právního systému ustanovení, která neberou ohled na mezinárodní právo a jsou v přímém rozporu s přijatými mezinárodními závazky Maďarské republiky.

Vládnoucí strana Fidesz zahrnula do ústavy také znění textů, kterými si Maďarsko uzurpuje právo rozhodovat o postavení, právech a politické organizaci všech maďarsky hovořících občanů v okolních státech. Vyhradilo si též právo poskytovat všem těmto občanům z okolních zemí, které nemají žádnou vazbu k maďarské republice, maďarské občanství, hlasovací právo v Maďarsku, právo na sociální zabezpečení či vzdělání podle maďarských předpisů a univerzální maďarskou diplomatickou ochranu.

Podle mezinárodního práva je organizace politického systému svrchovanou záležitostí suverénních států, a proto nemůžeme ustanovení maďarské ústavy o tom, že si Maďarsko vyhrazuje právo rozhodovat o organizaci života občanů jiných států, vnímat jinak, než jako primitivní a hrubý útok na klidné a mírové soužití v Evropě.

Myšlenka jeden národ, jedna říše a tak dále není nová. A toho malého snědého Hitlera, který ji v touze po své moci a slávě v Evropě naposledy zneužil, slušný, civilizovaný a demokratický svět už dávno odsoudil.

Proto chci věřit, že v dalším legislativním procesu demokratické politické síly v maďarském parlamentu napraví všechna pochybení a upraví ústavu tak, aby byla v souladu s mezinárodním právem a mezinárodními závazky Maďarska.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Paní předsedající, myslím, že by se Parlament měl paní komisařce omluvit za to, že jsme ji zapojili do této rozpravy. Z toho, co řekla, totiž očividně vyplývá pro každého v tomto parlamentu – alespoň mně je to v zásadě jasné, ale nevím, zda je to jasné i všem ostatním –, že nová legislativa provádějící maďarskou ústavu musí být teprve přijata a pak bude zřejmé, zda jsou porušována něčí práva.

Opět jsme v situaci, kdy se v tomto Parlamentu vede rozprava se záměrem odsoudit členský stát za něco, co tento stát ještě neučinil. Kolegové, ve kterém z vašich členských států je někdo souzen za něco, co neudělal? Nebo odsouzen za něco, co neudělal? V žádném. Je to něco, co je v rozporu s demokratickými hodnotami.

Lidé, kteří tuto rozpravu iniciovali, se musí omluvit nejen paní komisařce, ale i všem evropským občanům, protože přesně takový přístup Parlamentu vede k nedostatečnému zájmu ze strany evropských občanů o jeho činnosti, ke zklamání a nízké volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu.

  Simon Busuttil (PPE). – Paní předsedající, tato dnešní rozprava o maďarské ústavě je mylná ze dvou důvodů. Vybírá si jeden členský stát z 27 a dotýká se vnitrostátní otázky, která spadá pod suverenitu členských států. Především, pokud budeme diskutovat o obsahu ústavy, neměli bychom vyčleňovat jednu ústavu jednoho členského státu. Když už, měli bychom diskutovat o ústavách všech jednotlivých členských států. Některé napadané aspekty lze ve skutečnosti nalézt v řadě jiných ústav v jiných členských státech, a přesto diskutujeme o jediné ústavě v jednom členském státě. To je špatně.

Zadruhé, musím se ptát, jakou pravomoc máme k tomu, abychom otázku vnitrostátní ústavy řešili především zde v Evropském parlamentu? Členské státy mají suverénní pravomoc pro vydání své vlastní vnitrostátní ústavy a v tom případě bychom měli respektovat právo maďarského lidu rozhodnout o své vlastní ústavě přijaté jejich demokraticky zvoleným parlamentem.

Rozpravu, kterou dnes vedeme o obsahu této ústavy, by měl vést, když už, maďarský lid, nikoliv tento Parlament. Ať se nám to líbí, nebo ne, ať souhlasíme, či nikoliv s touto vnitrostátní ústavou, musíme respektovat suverenitu a hierarchii práva, jinak bychom vytvářeli nebezpečný precedens.

Když tedy vyčleňujeme jeden členský stát a pokoušíme se jednat mimo rámec našich pravomocí, vysíláme špatný signál. Můžeme být obviněni z politické instrumentalizace a podkopat důvěru občanů v náš vlastní orgán. Neměli bychom se vydávat tímto nebezpečným směrem.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Paní předsedající, za Skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu chci jednoznačně prohlásit, že přiznáváme členským státům právo jejich zákonodárné iniciativy, a tudíž nechceme kritizovat Maďarsko a už vůbec ne občany Maďarské republiky. Naše připomínky a obavy nesměřují ke kritice Maďarska a maďarských občanů, jsme však pevně přesvědčeni, že ochrana základních práv, občanských svobod, našich společných evropských hodnot, stejně jako míru, bezpečnosti a dobrého soužití je dostatečným důvodem k tomu, abychom tu dnes tuto diskusi vedli.

Věříme také, že diskuse a prezentace našich otázek a obav může vést ke zlepšení a kvalitnější přípravě již zmíněné prováděcí legislativy. Paní komisařko, stejně jako Vy i my chceme dodržovat postup pro korektnost celého tohoto procesu a budeme čekat na závěrečné stanovisko Benátské komise. Již z předběžných závěrů, které ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci představil tajemník Benátské komise, pan Markert, však jasně vyplývá, že současná maďarská ústava obsahuje více minimálně sporných bodů. Citlivá místa v maďarské ústavě vidí nejen Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, ale i Výbor pro ústavní záležitosti.

Když pomineme romantickou, téměř monarchistickou představu, v jejímž duchu je sepsána preambule, chtěla bych zmínit určité oblasti, které vnímáme – na rozdíl od našich kolegů ze strany Fidesz, jež jsou také poslanci Evropského parlamentu – velmi citlivě. Například již zmíněný princip schvalování ústavy. V demokratických zemích není přece normální, aby konzultační proces trval pouze pět týdnů. Není běžné, aby se ho nezúčastnila opozice, a přestože má strana Fidesz potřebnou většinu, je třeba zmínit, že vítěz musí projevit pokoru.

Omezení pravomocí ústavního soudu bylo již také zmíněno a za naši skupinu chci ještě zmínit diskriminační ráz ústavy ve vztahu k příslušníkům sexuálních menšin, kdy ústava explicitně nezakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace.

Ochrana maďarských menšin v zahraničí, které se přímo dotýká článek D, se týká i osob maďarské národnosti žijících v sousedních zemích.

Dámy a pánové, posláním Evropské unie je zajisté soužití nás jako národů a jako států Evropské unie v míru, spolupráci a vzájemném respektu. Jak máme my ze zemí, kterých se toto přímo dotýká, tuto ústavu vnímat? Jak od nás můžete očekávat, že ji přijmeme?

My, na rozdíl od vás, jsme vám vždy podali pomocnou ruku, vždy jsme chtěli, aby naše soužití bylo dobré, chceme tedy, aby prováděcí předpisy k této ústavě respektovaly suverenitu sousedních států v tomto regionu.

  Sarah Ludford (ALDE). – Paní předsedající, tvrzení, že ústava členského státu je věcí pouze tohoto státu, je neobhajitelné. Smlouvy v článku 6 a 7 naprosto jasně stanoví, že Unie a členské státy nejen sdílí určité hodnoty, ale že Komise má i povinnost dohlížet na respektování těchto hodnot.

Naprosto souhlasím s tím, co výborně vyjádřila moje kolegyně, Renate Weberová. Pokládám za poněkud přehnané, když lidé stejného politického přesvědčení jako je vládnoucí strana Fidesz v Maďarsku, obviňují kritiky této ústavy z toho, že jsou politicky motivováni. Mnohá ustanovení této ústavy jsou velice předpojatá, jako například opominutí ochrany homosexuálů před diskriminací a udělení dodatečných hlasů matkám.

Chci však uvést dobrý příklad chyby v ústavě, jež je v rozporu s důrazem kladeným ve Smlouvách na právní stát. Jde o prohlášení, že ústava z roku 1949 je neplatná. Nejen zrušená, ale neplatná. Vytváří to obrovskou právní nejistotu, protože zákony přijaté v rámci této ústavy, včetně těch souvisejících se vstupem Maďarska do Unie a s členstvím v EU, jsou tak uvrženy do zcela nejasné situace a jsou zřejmě neplatné.

Toto je jeden z důvodů, proč by Komise měla ústavu zkoumat z hlediska jejího souladu s právními předpisy EU, a mohlo by to mít velký dopad na ostatní členské státy.

  Lajos Bokros (ECR). – Paní předsedající, nová maďarská ústava podemílá sloupy demokracie založené na právním státu a otevírá cestu k autokracii. Na cestě přeměny jde o velký krok zpět. Postup přípravy a přijetí nové ústavy byl legitimní jen stěží. Preambule má vylučující charakter a je odrazem pokřivené interpretace dějin. Hlavní text znamená zásah do soukromého života, základní lidská a občanská práva jsou zúženě definována, sociální práva jsou nahrazena státními cíli. Systém kontrol a protivah je oslaben, zejména nezávislost soudnictví.

Evropská rada, Parlament a Komise nemohou toto porušování evropských hodnot přehlížet, protože se tak může vytvořit negativní precedens, kterým by se řídily ostatní neliberální režimy. Nicméně maďarští demokraté neočekávají, že záchrana přijde ze zahraničí. Kdyby tomu tak mělo být, jenom by to posílilo stanovisko maďarského předsedy vlády, který přirovnal EU k Sovětskému svazu. Řešení může přijít pouze od maďarských občanů, kteří tuto ústavu odmítnou, až si uvědomí, že autokratický režim nemůže zajistit vysokou životní úroveň a větší svobodu. Před 21 lety jsme o svobodu bojovat nemuseli. Nyní musíme. Mezitím by Evropa měla Maďarsko pozorně sledovat a podporovat maďarské demokraty v převzetí iniciativy.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, naprosto nesouhlasím s těmi, kteří řekli, že diskuse o ústavě jednoho členského státu a její kritika znamená nerespektování suverenity tohoto státu, či že by šlo, jak někdo řekl, o nebezpečný precedens a jednání mimo pravomoci EU.

Ústavy členských států musí být v souladu s evropskými hodnotami, s naším společenstvím hodnot, které jsme stanovili. Chci zmínit nejméně dvě věci, které jsou s tímto v rozporu. Ostatní zmínili jiné.

První věcí je, že diskriminace na základě sexuální orientace není do ústavy zahrnuta a v budoucnu zahrnuta být musí. Také hodnoty spojené s manželstvím a rodinou, tak jak jsou v ústavě definované, zacházejí mimo realitu lidí žijících v Evropě a v Maďarsku a není naplňováno pravidlo rozmanitosti.

Druhá věc se týká takzvaného zeleného ombudsmana pro práva budoucích generací v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Tato funkce bude nyní, tak jako funkce jiných ombudsmanů, spadat pod všeobecného ombudsmana, a je tak oslabena. I v této oblasti byly z okruhu dřívějších regulací vyňaty pravomoci a jasně z toho vyplývá, že otázka udržitelnosti, ochrany životního prostředí a práv budoucích generací jako další součást evropských hodnot, jíž je třeba přisuzovat váhu, ztrácí na významu.

Konečně: existoval i ombudsman pro oblast ochrany údajů. Tato funkce byla úplně zrušena, čili již není ošetřena transparentnost informací týkajících se státu, například informací o veřejných zakázkách. Toto já a moje skupina ostře kritizujeme.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Paní Lunaceková, chci se Vás zeptat, zda můžete jmenovat členské státy Evropské unie, jejichž ústava zahrnuje zavedení funkce ombudsmana nebo komisaře pro práva příštích generací. Kolik členských států mají takovou instituci, jako je ta v Maďarsku, která skutečně funguje a je zmíněna v maďarské ústavě? Můžete také, za předpokladu, že jste četla současnou maďarskou ústavu, novou maďarskou ústavu schválenou v dubnu, jmenovat ústavy, jež obsahují více článků a zároveň rozsáhlejších článků o ochraně životního prostředí a budoucích generacích, než nová maďarská ústava? Vyzývám Vás, abyste je jmenovala.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, má odpověď paní Gálové je následující: otázkou nebylo porovnání s ústavami ostatních členských států. Otázkou bylo: co je to evropská hodnota? Co je součástí našich základních práv? Co je zakotveno ve společných hodnotách, které, jak doufám, také sdílíte?

S ohledem na práva budoucích generací je udržitelnost životního prostředí něco, co je zakotveno v právech naší společné Evropské unie. V některých členských státech to ošetřeno je, v některých možná ne, ale skutečnost je taková, že v nové ústavě maďarská vláda tuto symbolickou funkci ombudsmana zrušila. Nyní existuje pouze jeden ombudsman a písemně stanovená, symbolická hodnota již neexistuje. Víte, jak jsou symboly v politice také důležité. Znamená to, že takové symbolické zastoupení, buď na politické úrovni či na úrovni ombudsmana, mít nechcete.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  József Szájer (PPE). – Paní předsedající, možná to nebylo řečeno srozumitelně, ale já tu otázku zjednoduším. Paní Lunaceková, ve Vaší zemi – vím, že jste z Rakouska – existuje zelený ombudsman? V Maďarsku existoval zelený ombudsman před několika lety a podle nové ústavy opět bude ustanoven. Existuje zelený ombudsman ve Vaší zemi? Ano, nebo ne?

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, musím panu Szájerovi říct: je mi líto, o toto nejde. Maďarsko mělo zeleného…

(Smích)

Dobře, smějte se, pokud chcete. Mně smích nevadí, mám ráda humor, ale jde o to, že nová ústava v Maďarsku tohoto zeleného ombudsmana zrušila a bude nyní podřízen všeobecnému ombudsmanovi. Všichni čtyři dříve existující ombudsmanové a ombudsmanky budou nyní spadat pod jeden všeobecný úřad ombudsmana. Otázku udržitelnosti budoucích generací již nelze tolik sledovat jako dříve a právě to kritizuji.

Moje země takovou funkci nemá. Samozřejmě jako člen skupiny Zelených za to chci bojovat, ale vy jste sepsali novou ústavu a ta ruší symbolickou a politickou hodnotu, jež je pro vás, jak se zdá podle toho, co říkáte nyní, důležitá. Proč jste ji tedy rušili? Proč jste ji nezachovali, aby mohl dále existovat zelený ombudsman podporující práva budoucích generací, ochranu životního prostředí a udržitelnost? To jste, vážení kolegové, nevysvětlili.

  Mario Mauro (PPE). – (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jsem skutečně ohromen tendenčním tónem této rozpravy.

Také s ohledem na výroky právě pronesené paní Lunacekovou se zdržím diskuse například na téma diskriminace na základě sexuální orientace. V ústavě mé země není o této otázce zmínka, kdy tedy bude Evropský parlament diskutovat o italské ústavě? Navíc je to spíše zvláštní, protože v mé zemi chce jako jediná změnit ústavu středopravicová strana pana Berlusconiho. Za posledních 15 let byla reakce levice taková, že ústavu měnit nemůžeme, jinak to bude znamenat konec demokracie.

Buďte tedy opatrní, protože když začneme diskutovat o tom, co text ústavy zahrnuje či nezahrnuje, měli bychom si možná ze všeho nejdříve vyjasnit jedno nedorozumění. Skutečně si myslíme, že to, že tato ústava zmiňuje práva nenarozeného dítěte, představuje riziko pro moderní dobu? Skutečně si myslíme, že to, že jsou v této ústavě zmíněny křesťanské kořeny země, představuje riziko pro identitu?

Pokud jde o mne, myslím, že bychom se všichni měli trochu lépe seznámit s textem Evropské ústavy, který ve skutečnosti nebyl přijat, ale jehož heslem bylo „Jednotná v rozmanitosti“, a snažit se o trochu více tolerovat fakt, že každý je jiný. Jinými slovy musíme pochopit, že nyní široký konsensus v Maďarsku vyzdvihl potřeby jednoho národa, a aby se tyto potřeby nezměnily v nacionalismus, musí je podporovat silná Evropa, uznávající práva a povinnosti každého.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Paní předsedající, Smlouva o Evropské unii stanoví, že Evropská unie je založena na dodržování svobody, demokracie, právního státu a lidských práv. Tyto hodnoty jsou členským státům společné. Jsou na nich založena kodaňská kritéria a jsou součástí podmínek přistoupení k EU.

Evropské orgány jsou také zodpovědné za to, aby členské státy tyto zásady dodržovaly i po přistoupení. Dovolte mi, abych tuto zodpovědnost připomenula vám všem, a zejména předsedovi Komise a paní komisařce, kteří v tomto ohledu nesou hlavní zodpovědnost. Těmito základními principy se neřídí ani obsah nové maďarské ústavy, ani okolnosti jejího vypracování. Otázkám vztahujícím se k této záležitosti proto může být přisouzen evropský, nikoliv vnitrostátní charakter.

Tuto ústavu přijala jediná strana, bez veřejných nebo odborných konzultací, a demokratická legitimita jejích tvůrců je pochybná. Demokratické opoziční strany požadovaly právní záruky, že nová ústava bude založena na širokém společenském konsensu, a protože k tomu nedošlo, stáhly se z procesu utváření ústavy. Dvěma hlavními úkoly ústavy je zajištění dodržování lidských práv a řádného fungování státu. Rámec pro řádné fungování státu představuje však problematickou otázku. Podle nové ústavy musí novely zákonů v oblasti daňového systému, důchodového systému a systému podpory rodin schválit dvoutřetinová většina. Kandidáti v příštích volbách tak nebudou moci slíbit změny v těchto oblastech a voličům bude znemožněna svobodná volba.

Navíc, ústava dává Rozpočtové radě, orgánu, jenž není přímo volen, právo veta pro rozhodnutí parlamentu týkajících se rozpočtu, což může mít zase za následek rozpuštění parlamentu a požadování nových voleb, a ohrožovat tak stabilní správu země. Úroveň ochrany lidských práv se snížila. Kontrola dodržování lidských práv bude méně účinná vzhledem k omezeným pravomocem ústavního soudu.

Největší úspěchy EU jsou založené právě na jejích hodnotách, jež jí přiměly vytvořit pro konflikty, dříve řešitelné pouze za cenu obrovského lidského utrpení, demokratický rámec založený na právním státu. EU nabízí členským státům – a požaduje od nich – jasný rámec pro právní stát, ústavní záruky, instituční systém kontrol a protivah a řešení dosažená dohodou. Tyto hodnoty by měly být zachovány.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, v tomto Parlamentu jsme diskutovali o svobodě médií, která je ohrožena v Itálii, na Slovensku a v Maďarsku. Diskutovali jsme o porušování práv lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Litvě, Maďarsku a Polsku. Diskutovali jsme o vyhnání a diskriminaci Romů ve Francii a Itálii, existuje mnoho jiných příkladů diskusí o ohrožení lidských práv v tom či onom členském státě.

Pokaždé jsem slyšela představitele Evropské lidové strany, jak říkají, že bychom neměli dělat stranickou politiku a vyčleňovat členské státy. Tady nejde o členské státy, jde o základní práva. Na základní práva se princip subsidiarity neuplatňuje. Na základních právech jsou postaveny samotné základy Evropské unie. Jako důkaz Vám připomínám, že kandidátské země žádáme o to, aby přepracovaly nejen své zákony, ale i své ústavy, aby se mohly stát členy Evropské unie.

Je jasné, vážení kolegové, že nejen politické strany, ale i Benátská komise vyjádřila objektivní obavy, a v nové ústavě existují přinejmenším nejasnosti. Místo této velmi rozhořčené debaty bychom se měli pokusit vyjasnit tyto otázky.

Poslední praktický návrh pro maďarskou vládu. Pokud chcete dokázat své silné odhodlání chránit a podporovat práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, chci vás pozvat k účasti na budapešťské Gay Pride dne 18. června.

  Manfred Weber (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, základní lidská práva mají všeobecný význam, je třeba je tedy dodržovat v každé situaci. Poslouchal jsem rozpravu. Nikdo z mých předřečníků, včetně kritiků, dosud necitoval z ústavy, aby přesně ukázal, co se mu nelíbí. Pan López Aguilar tvrdí, že má dojem, že je něco špatně, zatímco jiní naznačují všechny možné špatné dopady této ústavy. Ani jediný člověk ve skutečnosti ze samotné ústavy necitoval. Přesně o tento problém v této diskusi jde: čeho se týká skutečná kritika? Když si pomyslím, jaká bude reakce Maďarů na tuto rozpravu a na obvinění přetřásaná některými mými kolegy poslanci, nijak nepodepřená přímými citacemi, pak si umím dobře představit, že někteří z nich budou považovat způsob, jakým se zde diskutuje o Maďarech a o rozvoji jejich země, za velice arogantní. Jako Evropané bychom si měli dávat pozor na to, abychom se takových obvinění nedopouštěli.

Chci říci, že mnozí z těch, kteří dnes zastávají v Maďarsku zodpovědné funkce, protestovali v ulicích v boji proti komunismu a za svobodu. Je jednoduše nepřijatelné, aby tito lidé byli neustále obviňováni a aby vznikal dojem, že mají problémy se svobodou. To nemá co dělat se stranickou politikou, to je holý fakt.

Stěžoval jsem si, že během této rozpravy se necitovalo z nové maďarské ústavy, nyní bych z ní rád citoval já: „Jsme hrdí na skutečnost, že naše země je po 1000 let součástí křesťanské Evropy, a jsme si vědomi role, kterou sehrává křesťanství pro zachování našeho národa.“ Jsem rád, když jsou takové pocity v ústavě popsány. Nemusí se to líbit všem poslancům tohoto Parlamentu. Jsem rád, že tento odkaz na křesťanství byl do textu začleněn, a také bych ho byl rád viděl v Lisabonské smlouvě a v Evropské ústavě. Mé stanovisko, jako zástupce Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je takové, že je to dobrá věc.

  Zita Gurmai (S&D). – Paní předsedající, v Evropském parlamentu nediskutujeme jen o domácích problémech. Nová maďarská ústava zpochybňuje evropské hodnoty. Proto o ní musíme diskutovat a musíme tak dělat nyní. Ještě zbývá čas před přijetím obecných zákonů. Doufám, že všichni souhlasí s tím, že ústava musí být vyvážená, blízká občanům, založená na obecně přijatých hodnotách a principech, a měla by být nestranná. Maďarská ústava bohužel tato kritéria nesplňuje.

I samotný způsob přijetí dokumentu je sporný. Nedošlo vůbec nebo k velmi málo veřejným konzultacím. Text podporuje jediná politická strana a největší ústavní znalci se k ní vyjadřují kriticky. Nová ústava vyvolává otázky na mezinárodní úrovni. Například je v závěrečných ustanoveních nedostatečně zmiňováno právo EU. Zaznamenáváme jasné rozdíly, a když srovnáme text s Listinou základních práv, ústava vykazuje nekonzistentnost a rozdíly v hodnotách a principech. V dokumentu není kladen důraz ani na princip dobré správy. Ústava nepředstavuje moderní správní dokument, odpovídající standardu EU.

Výše zmíněné obecné zákony jsou velice nebezpečné. Jakékoliv budoucí vládě téměř znemožňují správu země. Máme dojem, jak řekl jeden náš kolega, že vláda je jako fotbalový tým, jenž se snaží při samotné hře změnit pravidla hry a rozhodčího. Takto se s politickými odpůrci nejedná a demokracie v 21. století v Evropě jistě nefunguje tímto způsobem.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, se Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) sdílím velmi podobné názory v jiných oblastech. Úzce spolupracujeme v hospodářských otázkách. Nicméně v tomto konkrétním případě musíme jasně říci, že bychom tu neměli dělat stranickou politiku. Především musíme zdůraznit, že kritizovat ústavu členského státu v tomto Parlamentu je ostudné, ať už jde o jakýkoliv stát.

Některé členské státy – a tady se dívám mimo jiné na pana Busuttila, který s takovou rozhodností nadnesl toto téma – žádají o podporu Evropské unie, pokud se nacházejí v problematické situaci; jako výraz evropské solidarity bychom měli poskytnout pomoc, když má například Malta problém s uprchlíky. Solidarita se však musí zakládat na sdílených hodnotách a všechny skupiny v tomto Parlamentu jsou za posilování těchto hodnot zodpovědné.

I když Charta základních práv může být závazná pouze pro evropskou legislativu a její provádění, články 2, 6 a 7 Smluv jsou závazné pro všechny členské státy. Maďarská ústava v sobě zakotvuje princip dvoutřetinové většiny natolik pevně, že v reálu nebude žádná budoucí maďarská vláda moci pozměnit žádný zákon země. Popírá to princip parlamentní demokracie. Ono omezení pravomocí ústavního soudu je něco jedinečného a ohrožuje princip rozdělení moci. Nemůžeme nebrat v úvahu možnost, že tu jde o porušení mezinárodního práva ve spojitosti s trestuhodnými postupy.

Mohl bych toho říci hodně, ale zcela jistě chci říci následující: EU a Evropská komise nejenže mají právo na to se k této věci vyjadřovat; je to i jejich povinnost. V minulosti – i dlouho předtím, než existovala Evropská unie – se Evropa příliš často držela před kritikou špatných praktik v členských státech zpátky. Má země mezi jinými s tím má svou zkušenost. Když politikové mlčí, dříve či později se ozvou občané a pak se musíme zeptat sami sebe, zda není příliš pozdě a zda jsme nechybovali.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Pane Alvaro, to je pravda, jen jediná věta. Souhlasíme. Tato kritika je ostudná. Má otázka je následující: na čem zakládáte svůj názor, že základní zákon schválený dvoutřetinovou většinou nemůže v demokratické zemi být změněn? Dosud změněn být mohl. I v ostatních zemích může být změněn. Buďte prosím konkrétní. Jaké společné hodnoty, společné evropské hodnoty přesně maďarská ústava zavrhuje nebo je s nimi v rozporu? Protože to, co tvrdíte, je příliš obecné.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, velice děkuji za Vaši otázku. Přijímám kritiku, že jsem hovořil obecně v jednominutovém řečnickém čase, který mi byl přidělen. Mohu však uvést konkrétnější příklady. Evropské hodnoty jsou jedna věc; nicméně evropské hodnoty také například znamenají, že členský stát by měl ctít princip právního státu, z čehož plynou takové věci jako rozdělení moci a demokratický princip. Když například ústavní soud nemá žádnou soudní pravomoc v rozpočtových a daňových otázkách, představuje to oslabení principu rozdělení moci a jde nepochybně o sporný stav. Doufám tedy, že o těchto otázkách můžeme diskutovat.

Pokud jde o ostatní otázky, jako je dvoutřetinová většina, musím se ptát, v jaké míře je toto slučitelné s parlamentní demokracií, jestliže budoucí vlády již nemají žádný manévrovací prostor. Můžeme si klást otázku, zda je doživotní trest bez práva na odvolání nebo na soudní přezkoumání Nejvyšším soudem slučitelný s principy demokracie a právním státem prosazovanými v Evropské unii. Na tyto otázky je třeba odpovědět a já se domnívám, že Komise je musí přezkoumat.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  József Szájer (PPE). – (HU) Pane Alvaro, chci se Vás zeptat, zda víte o tom, že v dříve platné maďarské ústavě bylo stanoveno 27 zákonů, které bylo možné změnit pouze dvoutřetinovou většinou hlasů, zatímco v nové ústavě jich je stanoveno 26. V čem vidíte problém? Toto číslo vyplývá z odborného rozboru; nejde o můj vlastní výpočet.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, doufám, že mi lidé prominou, když na otázku založenou na subjektivním názoru odpovím vlastním subjektivním názorem. Ne, nemyslím si, že jde o nejmodernější postup.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Manfred Weber (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Alvaro, právě jste ukázal, jak si prodloužíte svou řečnickou dobu přijímáním mnoha otázek. Chci se Vás však zeptat, zda víte o tom, že ustanovení týkající se maďarského ústavního soudu – nejsem si jistý, zda jste maďarskou ústavu četl celou – se téměř shodují s těmi, které se vztahují na ústavní soud v Německu. Chtěl jsem se Vás tedy zeptat, zda je německý ústavní soud stejně tak nedemokratický a hodný kritiky jako maďarský ústavní soud? Chtěl bych slyšet vaši odpověď na tuto otázku.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, pane Webere, jelikož jste právě uvedl, že jsou shodné pouze v určitých částech, je zcela jasné, že jsou části, kde je sporné, zda to, že maďarská ústava omezuje soudní pravomoc ústavního soudu v daňových a rozpočtových otázkách, se slučuje s principem rozdělení moci.

Kdybyste mi nyní řekl, že německý Ústavní soud nemůže rozhodovat o rozpočtových otázkách například po rozsudku německého Spolkového soudního dvora, či že německý Ústavní soud nemůže přezkoumat rozpočtový zákon formou sporu ohledně ústavního práva mezi vládními orgány například na základě stížnosti stranického orgánu v německém parlamentu, pak bych s Vámi souhlasil. Německá ústava toto ovšem umožňuje, stejně jako to, že v těchto otázkách lze předložit případ německému ústavnímu soudu.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Vytautas Landsbergis (PPE). – Paní předsedající, chtěl bych se vrátit k tomu, co tu již bylo zmíněno, k právům budoucích generací. Vypadá to jako jedinečná věc v maďarské ústavě, něco, co je ukotvováno do maďarské ústavy, a zdá se, že i tady uznáváno.

Chci na základě toho položit otázku o základním právu oněch případných příslušníků budoucích generací – kteří se teprve narodí. Je starost o budoucí lidské bytosti evropskou hodnotou, nebo není? Možná ne evropskou, ale jen maďarskou? Pak by Evropa měla k Maďarsku vzhlížet s vděčností, že jí připomenulo některá zásadní práva.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, velice si pana Landsbergise vážím. Neslyšel jsem ovšem v jeho příspěvku otázku. Jestliže o otázku nešlo, pak svůj čas využiji k prohlášení.

Pokud vím, právo budoucích generací nestanoví žádná ústava. O to tu nejde. Mluvíme o lidské důstojnosti – tuto zásadu zmiňuje německá ústava i jiné ústavy – a nejinak je tomu i v případě ústavy maďarské. V tom nevidím rozpor. Jde o to, zda toto má být omezeno nebo v budoucnosti vymezeno.

Nicméně, jak jsem uvedl, úplně jsem Vaší otázce nerozuměl. Udržitelnost, ochrana budoucích generací, touha po zdravém přírodním prostředí a ochrana kvality života – to všechno jsou zásady, které, pokud se nemýlím, jsou obsaženy v ústavách všech členských států a mnoho rozsudků vrchních soudů je potvrdilo. Domnívám se, že tuto zásadu jste Vy nikdy nezpochybňoval, ani v době, kdy jste byl prezidentem.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Paní předsedající, chtěla bych ujistit své kolegy poslance a pana Alvara, že Maďarsko je země, kde stále platí zásady právního státu. Chtěla bych ujistit paní in ’t Veldovou, paní Gönczovou a paní Beňovou, že Maďarsko stále respektuje základní práva, lidská práva a hodnoty Unie.

Maďarské zákony a ústava schválená v dubnu jsou v souladu se zákony a základními hodnotami Evropské unie. Maďarsko naplňuje všechny své mezinárodní právní povinnosti a závazky a je to i takto jasně stanoveno v textu ústavy. Pokud by tomu tak nebylo, pak by to Komise předložila Soudnímu dvoru v Lucemburku, aby toto formální procedurou zpochybnila, ale my všichni v tomto Parlamentu víme, že tomu tak není. Kolegové, otázka, co je zahrnuto v ústavě nějaké země a co je řešeno na jiné legislativní úrovni v určitém členském státě, je zcela jasně věcí národní suverenity.

V demokracii založené na demokratickém zastupování je na poslancích zvolených ve svobodných volbách, aby rozhodli, které oblasti mají být projednávány na ústavní úrovni a které na obecné legislativní úrovni.

V této rozpravě nerozumím tomu, že až doposud se nám tvrdilo, že zákony, které mohou být změněny dvoutřetinovou většinou, jsou zárukou toho, že nemohou být napadeny. Potřebujeme ústavu přijatou dvoutřetinovou většinou, protože toto pravidlo poskytuje záruky. Nyní slyšíme, že mnozí proti dvoutřetinové většině, kterou dříve považovali za záruku, vznášejí námitky. Osobně cítím, že nejste schopni přijmout pravidla hry demokracie. Mimoto, jak již uvedli mí kolegové, nová maďarská ústava zmiňuje Listinu základních práv, což je nový ústavní prvek, a považuje menšiny v Maďarsku za nedílnou součást maďarského politického společenství. Maďarský parlamentní komisař pro budoucí generace řekl, že ústava zvyšuje ochranu životního prostředí a zodpovědnost za budoucí generace na velmi vysokou úroveň. Tak, jak mluvíme o této ústavě, bychom mohli mluvit o jakékoliv jiné evropské ústavě. Vždy hovoříte o rozdílnosti a zdůrazňujete, že pokud něco odráží odlišnou hodnotu, neznamená to, že je to lepší nebo horší. Je to jednoduše jiné, a jako Maďarka bych byla vděčná, kdybyste toto mohli respektovat v duchu jednoty v rozmanitosti.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Vladimír Maňka (S&D). – (SK) Paní předsedající, dnes jsem obdržel pozvánku na výstavu „Mosty mezi národy“. Tuto akci pořádá Váš kolega. V pozvánce použil heslo zakladatele Evropské unie Jean Monneta, podle kterého Unii budují lidé. Paní Gálová, ústavy a mosty musí taky vybudovat lidé. Chci se Vás zeptat, proč koalice v Maďarsku neměla zájem o to, aby se i opozice účastnila procesu přípravy ústavy.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Opozice měla možnost se práce parlamentu účastnit. Opozice se rozhodla, že se této práce nezúčastní, a my jejich rozhodnutí respektujeme. Místo toho, jak je vidět, chce opozice vést debatu tady, čemuž maďarský lid moc nerozumí.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, ne, je to vlastně velmi jednoduché. Slyšel jsem od ostatních, že jiné členské státy by si měly zamést před vlastním prahem a přezkoumat své ústavy, možná by tedy paní Gálová mohla citovat článek z ústavy jednoho z členských států Evropské unie, který by označila za příklad oblasti, kde by si stát „měl zamést před vlastním prahem“. Nakonec právě paní Gálová doslova uvedla, že by tak měly ostatní členské státy učinit. Jinými slovy, v čem spočívá konkrétní kritika ústavy jiného členského státu, které bychom se měli věnovat? Až tuto informaci budeme mít k dispozici, můžeme se samozřejmě pustit do diskusí.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Na ústavní úrovni není stanoveno, že by si každý měl zamést před vlastním prahem. Pane Alvaro, řekla jsem i Vám jako liberálnímu poslanci Evropského parlamentu, že ti, kteří respektují a zdůrazňují právo na to se odlišovat ve všech oblastech, by měli být připraveni přijmout, že odlišnost se může objevit v duchu, volbě hodnot a v obsahu ústav. To jsem chtěla říci. Neznamená to, že nerespektujeme základní hodnoty EU nebo že úplně nesplňujeme požadavky stanovené v evropském nebo mezinárodním právu.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Paní Gálová, chtěl bych odpovědět na to, proč předešlé pravidlo, podle něhož mohly být změny ústavy schváleny pouze za podpory čtyřpětinové většiny poslanců, muselo být změněno. Toto pravidlo, přijaté parlamentní většinou, jež obdržela 72 % hlasů mezi lety 1994 a 1998, pro ochranu práv politických menšin a opozice, strana Fidesz zrušila. Z jakého důvodu? Opozice se neúčastnila práce z důvodu absence této záruky; nešlo o to, že bychom byli o toto právo připraveni, protože dané pravidlo bylo předtím zrušeno. Paní komisařko Radingová, chci Vás na toto upozornit.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) PaneTabajdi, nejsem poslankyní maďarského parlamentu od roku 1990, ale moji kolegové, kteří v té době byli poslanci, či dokonce vedoucími politických skupin a předsedy sněmovny, tvrdí, že takové pravidlo neexistovalo. Není to pravda. Myslím, že byste tuto debatu měl vést v maďarském parlamentu, toto je naprosto mimo záběr rozprav v Evropském parlamentu.

  Boris Zala (S&D). – (SK) Paní předsedající, dámy a pánové, nová maďarská ústava je skutečně možná nejvíce zpátečnickou ústavou v Evropě.

Toto je jedna stránka věci, druhá stránka je, že je ústava nebezpečná i z mezinárodního hlediska. Někteří kolegové tu hovořili o tom, že jde o suverénní záležitost Maďarska. To je pravda, ale tato ústava porušuje suverenitu jiných zemí. Paní komisařko, toto je ta nejpodstatnější záležitost. Ústava zpochybňuje mírové uspořádání v Evropě. Zpochybňuje hranice mezi státy. Otevřeně zneužívá menšiny v sousedních zemích pro krajně nacionalistické cíle. Je prosáknuta duchem Velkého Maďarska. V souvislosti s udělováním občanství na čistě etnickém základě, bez ohledu na pobyt, práci či rodinné vazby otevírá Pandořinu skřínku extrémního nacionalismu, jaký jsme v Evropě od konce druhé světové války nezažili. A nejen to. Umožňuje udělování volebního práva Maďarům žijícím trvale v sousedních zemích. Umíte si představit, že maďarské politické strany povedou volební kampaň v jiné zemi? Zkrátka, nová maďarská ústava povede k celkové destabilizaci střední Evropy. Přenáší ducha balkánských válek do střední Evropy. Předseda maďarského parlamentu, László Kövér, se v souvislosti s vodním dílem Gabčíkovo-Nagymaros v těchto dnech vyjádřil, že si to z maďarské strany žádalo vojenský zásah a že na Slovensko se nevztahují pařížské mírové smlouvy, a tak zpochybnil jeho hranice v souvislosti s duchem této ústavy.

Myslím si, že je čas, aby Evropská unie i Evropský parlament vyjádřili své rozhodné „ne“ této nebezpečné nacionalistické politice. Dokud je čas.

  Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je to úchvatná rozprava, ale chtěla bych spíše otevřeně říci, že bychom si neměli plést téma. Dnes odpoledne mám pocit, že se poněkud vzdalujeme od politické přetvářky, protože nejde o to, kritizovat ústavu členského státu jako je Maďarsko, které je samozřejmě samo, spolu se svými občany, správcem své suverenity. V tomto Parlamentu jde ale o otázku, a v mém případě i o obavu, týkající se právního systému EU, tedy o otázku sdílení společných hodnot a o otázku sounáležitosti s utvářením Evropy prostřednictvím států a základních textů členských států a jiných vnitrostátních základních textů.

Spornost textu v otázce nediskriminace, respektování menšin, pluralismu a opozice je však zjevně popírána. Pokud je tedy, dámy a pánové, vše tak jednoduché, jak zde dnes odpoledne někteří řečníci naznačují, pak ať kolegium komisařů ověří, zda se maďarský text slučuje a právně shoduje s tím, co tvoří základy EU, a bude jasno. V sázce je důvěryhodnost právního systému EU a tedy Evropské unie.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, jde o vášnivou, vzrušenou, i když poněkud polemickou debatu, ale přesto mě takové naplňování demokracie velmi těší. Je třeba říci, že jsme oprávněni o této záležitosti diskutovat, protože Maďarsko je součástí Evropské unie.

Maďarsko je ovšem také oprávněno mít svou ústavu a ta nová je jistě o poznání lepší než stará ústava z roku 1949, sepsaná komunisty. Skutečně se snaží odrážet moderní hodnoty v rámci evropského kontextu. Lidé se budou přít o některých jejích prvcích, je však třeba říci, že ústavu je možné vždy změnit na základě referenda, a pokud my na úrovni Evropské unie shledáme, že některé aspekty se neslučují s evropským právem a hodnotami, je možné tomu pak znění uzpůsobit.

Je také třeba říci, že tato ústava byla schválena dne 18. dubna 262 hlasy pro a 44 hlasy proti a že jde o demokratický postup. Jsou kritizovány některé její aspekty, například odkaz na křesťanství a Boha, ale nejde o nic nového. Tyto odkazy existují v německé, polské a irské ústavě. Jako křesťanský demokrat jsem velmi potěšen, že v maďarské ústavě existuje odkaz na křesťanství a na Boha, protože jde o základní součást naší kultury a historie, a myslím, že je mnohem lepší, aby byly v ústavě tyto aspekty zmíněny, než aby z ní byly vyloučeny, což by ve společnosti posílilo bezbožnost.

Padly také námitky proti tomu, aby bylo obyvatelům žijícím mimo Maďarsko poskytováno maďarské občanství, ale v Irsku mají obyvatelé oficiálně žijící v Severním Irsku, které je součástí Spojeného království, možnost požádat o irský pas. To situaci spíše pomohlo, než ji zhoršilo, a nyní jsou naše vztahy se Spojeným královstvím lepší než kdykoliv předtím, čehož důkazem je návštěva královny Alžběty před dvěma týdny.

Byly vysloveny výhrady proti definici manželství, definici života a tak dále, ale, jak jsem řekl, pokud jsou v ústavě nedostatky, je možné se k nim vyjádřit v referendu. Konečně, je třeba vyzdvihnout, že do textu byl zahrnut strop pro výši státního dluhu, což je velmi důležité. Pokud by toto bylo zmíněno v naší irské ústavě, pak bychom dnes možná nebyli v tak obtížné finanční situaci. Maďarská ústava tedy obsahuje velmi mnoho dobrých článků a já se domnívám, že pokud budeme uvažovat o nové ústavě, můžeme se velmi poučit ze zkušenosti Maďarska.

  Glenis Willmott (S&D). – Paní předsedající, tato ústava je velmi problematická, ale já se chci zaměřit na jednu klíčovou otázku, a sice na to, že navrhovaná ústava nijak nechrání před diskriminací na základě sexuální orientace. Jediným uznávaným typem manželství je manželství mezi mužem a ženou. Dlouho po celé Evropě bojujeme za práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a nemůžeme připustit, aby Maďarsko učinilo takový krok zpět.

Práva homosexuálů chrání Listina základních práv EU. Nejen to, oddané páry stejného pohlaví by měly mít možnost svobodně žít kdekoliv v Evropě a jejich vztah by měl být právně uznáván kdekoliv. Ano, je na Maďarsku, aby rozhodovalo o maďarské ústavě. Každý členský stát má však povinnost respektovat Evropské společenství, jehož je součástí. Ochrana lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů je pro Evropskou unii zásadní a Maďarsko na to musí brát ohled.

  Eduard Kukan (PPE). – (SK) Paní předsedající, současná Evropa je založena na hodnotách, které nás spojují a které nám umožňují spolupracovat a vzájemně se respektovat. I já chci zdůraznit, že každý stát má právo prostřednictvím demokraticky zvolených představitelů přijmout svou vlastní ústavu. Nová ústava Maďarska však otevírá otázky, které jsou pro její sousední země citlivé a dotýkají se jich. Mám na mysli například článek 23. Ten předpokládá, že příslušníci maďarské menšiny v sousedních zemích budou moci získat volební právo za podmínky, že získají maďarské občanství. A právě v tom je problém. Nestandardně ustanovená kritéria pro nabytí maďarského občanství, jinými slovy, bez přirozené vazby k Maďarsku, vytváří možnost vzniku politických vazeb mezi státem a občany, kteří k němu nejsou skutečně vázáni.

Problematické se mi zdají i formulace v části D. Hovoří se tu o jednotném maďarském národu, kolektivních právech, podpoře jejich samospráv v jiných zemích na etnickém základě, o zodpovědnosti Maďarska za všechny Maďary. V jednom odstavci jsou tedy zmíněny čtyři body, kde má tato ústava i extrateritoriální působnost.

Slovenská vláda se snaží o klidnou, věcnou diskusi o těchto otázkách na bilaterální úrovni. Naráží však na odmítavý postoj Maďarska. Myslím si proto, že nyní, kdy ještě ústava nevstoupila v platnost, je vhodný čas o ní diskutovat, vysvětlit si, jaké by mohly být její negativní dopady.

Chci říci ještě jednu věc. V naší současné politice rozšiřování Evropské unie se snažíme klást důraz na to, aby se sousedské vztahy mezi budoucími státy řešily na základě našich společných hodnot. Dámy a pánové, představme si, jaká by byla reakce Unie, kdyby se dnes například Srbsko rozhodlo hromadně udělovat státní občanství občanům Bosny a Hercegoviny nebo Albánie občanům Makedonie. Chci tím opět říci, že jen v situaci vzájemného respektování hodnot a spolupráce můžeme hovořit o dalším budoucím společném budování Evropské unie.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Paní předsedající, hlásila jsem se již třikrát o slovo a jsem ráda, že jste mi ho napotřetí udělila. Zaprvé chci učinit opravu. Debatovalo se o tom, zda ústava obsahovala ono pravidlo čtyřpětinové většiny či nikoliv. Bylo zahrnuto do stanov parlamentu, ale na návrh strany Fidesz bylo zrušeno. Chci položit otázku panu Kukanovi. Když tu byl pan Markert z Benátské komise a byla zmíněna dvoutřetinová většina – a je stále zmiňována i zde –, potvrdil, že dvoutřetinová většina existuje. V těchto případech by se tedy očekávala sebekázeň, ale tu on nezaznamenal. Chci se tedy zeptat pana Kukana, zda již diskutoval se členy strany Fidesz zde v Evropském parlamentu o otázkách, které nadnesl. Zaznamenal nějaké náznaky vůle tyto body v ústavě pozměnit?

  Eduard Kukan (PPE). – Paní předsedkyně, je ta otázka pro mě? Má upřímná odpověď je: nemohu na Vaši otázku odpovědět.

  Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, v nové maďarské ústavě navržené vládou pana Orbána nechybí do očí bijící články, které již zmínili moji kolegové.

Kapitola o soukromém životě se zdá být ústředním úsekem ústavy opírající se, jak jsme zaznamenali, výhradně o odkazy křesťanského náboženství a o tradiční rodinné hodnoty. Zdá se také, že tento text rovněž umožňuje omezení práva na interrupci v Maďarsku, když uvádí – cituji – , že „život plodu bude chráněn od doby početí“. V této oblasti maďarská vláda potvrdila svá slova činy, když spustila komunikační kampaň proti interrupcím, která, jak se zdá, stále využívá prostředků z evropského programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS.

V době, kdy Evropská unie povyšuje pokrok a rovnost pohlaví na společné základní hodnoty, by bylo poněkud překvapivé, kdyby byly tyto evropské finanční prostředky poskytovány na kampaň tohoto druhu. Chci tedy využít příležitosti v této debatě a požádat Komisi, aby potvrdila, zda prostředky z programu PROGRESS na tuto kampaň uvolňuje.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Paní Guillaumeová, chci Vám položit otázku. K jaké změně došlo v předpisech týkajících se interrupce a v pravidlech vztahujících se k interrupci v nové ústavě ve srovnání s předešlou ústavou?

  Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Paní předsedající, raději bych přivítala odpověď ze strany Komise o dotyčném programu. Již jsem Komisi otázku položila a očekávám odpověď, zda je skutečně pravda, že tyto prostředky byly využívány na tuto kampaň.

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Paní předsedající, chci vás upozornit především na ustanovení revidované ústavy vztahující se ke kolektivním právům etnické maďarské menšiny žijící v zahraničí a na výslovné prohlášení v této věci o zásadě extrateritoriality, přičemž obojí jasně porušuje normy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jsou v protikladu s opakovanými posudky Benátské komise v podobných případech. Mám na mysli článek d, abych uspokojil pana Webera.

To je nepřijatelné a chci vás upozornit na to, že to již má své dopady. Minulý týden pan Tőkés, místopředseda Evropského parlamentu, pořádal v Domě maďarských regionů slavnostní oficiální otevření kanceláře zastupující oblast Sikulů, která v Rumunsku neexistuje.

Pevně věřím, paní komisařko, že zpráva Benátské komise potvrdí, že došlo k výše zmíněným porušením. Chci se Vás tedy zeptat na následující: Co v této věci bude chtít a bude moci učinit Evropská unie? Konečně, chci položit následující otázku, zejména německým a francouzským poslancům Evropského parlamentu zde ve Štrasburku, který je symbolem historického usmíření mezi Německem a Francií, symbolem, na kterém byla vystavěna Evropská unie: můžete připustit šíření démonů nacionalismu po Evropě, aniž by to poškodilo náš projekt Evropské unie?

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  József Szájer (PPE). – (HU) Pane Boştinaru, chci Vám položit dvě otázky: umožňují rumunské zákony udělení občanství příslušníkům rumunské národnosti, i když nežijí na území Rumunska? To je moje první otázka. Má druhá otázka je následující: existuje v Rumunsku zákon, který stanoví, že ti rumunští občané, kteří nežijí na území Rumunska, se mohou účastnit parlamentních a senátních voleb?

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Vážení kolegové, chtěl bych vám připomenout, že jsem měl na mysli pouze obecně uznávané evropské normy a zásady, nikoliv zákonná či ústavní ustanovení v Rumunsku. Chci vám také odpovědět, že v Rumunsku neexistuje právní akt ustanovující zásadu extrateritoriality a kolektivních práv. Zmiňoval jsem se o tom, když jsem mluvil o rozporu s hodnocením Evropské komise. Pokud je v jakémkoliv členském státě EU zaznamenáno porušení těchto hodnot, musí na to Evropská unie rozhodným způsobem reagovat, ať už jde o jakýkoliv stát. To je má odpověď.

  Debora Serracchiani (S&D). – (IT) Paní předsedající, nová maďarská ústava omezuje možnost zásahu orgánů dohledu jako je ústavní soud a zvyšuje pravomoci exekutivy, čímž narušuje běžný systém kontrol a protivah.

Sociální práva byla zrušena, stát vyplácí příspěvky jen těm potřebným, kteří přistoupí na vykonávání veřejně prospěšných prací. Konečně, bylo uznáno právo na sebeobranu a doma lze vlastnit zbraň i bez povolení. Bylo zapovězeno právo na interrupci a byly zavedeny vysoce diskriminační zákony proti homosexuálům.

To vše je v rozporu se směrnicí 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro boj proti diskriminaci. Ptám se tedy Komise, jak má v úmyslu jednat vzhledem ke skutečnosti, že základní práva nové maďarské ústavy jsou s právy Evropské unie a Listinou základních práv Evropské unie stěží slučitelná.

  Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, jsem ráda, že paní komisařka Redingová se účastní této rozpravy o tom, jak nejlépe bránit evropské hodnoty demokracie. Litovali jsme její nepřítomnosti při předešlých rozpravách o maďarském mediálním zákoně, kdy byly v sázce stejné hodnoty. Pokud jde o ústavu, každý národ má právo zvolit své zástupce do své vlastní vlády. Vláda má zodpovědnost hájit zájmy svých občanů, všech svých občanů.

V případě Maďarska činí rozhodnutí o obsahu nové ústavy většinová strana Fidesz. Změna ústavy touto cestou, kdy se jednání neúčastní ostatní strany nebo organizace občanské společnosti, oslabuje tato strana demokratický proces, poškozuje dynamiku politického pluralismu a hrozí zavedením výlučného práva jediné strany. Většina na úkor menšiny. Skutečná demokracie prochází zkouškou a je posuzována podle toho, jak daná země vystupuje vůči menšinám. Ústava, která se ve 21. století vrací zpět k překonaným způsobům života, se zvláště dotkne jedné menšiny, menšiny lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Znamená to vrátit se zpět v čase, nikoliv jít s dobou. Od našeho předsednictví EU očekáváme více.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  József Szájer (PPE). – (HU) Dámy a pánové, omlouvám se za to, že si beru tak často slovo, ale na přípravě této ústavy jsem se osobně podílel a velmi mě znepokojuje, když slyším takové mylné představy, ať jsou úmyslné či nikoliv. Právě proto bych se chtěl zeptat paní Bozkurtové, po jejím tvrzení, že k této otázce se nekonaly konzultace, na následující: věděla jste, že 917 000 tisíc maďarských občanů vyplnilo dotazník s 12 otázkami, jehož prostřednictvím Maďarsko a maďarská vláda konzultovala se svými občany důležité otázky v ústavě? Přímo s maďarskými občany; konzultace se vlastně zúčastnilo 10 % celkové populace. Víte náhodou o nějaké evropské ústavě, které předcházely konzultace v tak širokém měřítku?

  Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, stále se tu věci zlehčují. Můžete mi však vysvětlit, proč dochází k tolika protestům, proč poslanci ze všech možných stran říkají, že je to špatně? Proč tedy o tom diskutujeme?

Nemyslím si, že bychom tuto debatu vedli, kdyby se vše vyvíjelo dobře. Můžete mi sdělit, k jaké straně patřili lidé, kteří zaslali těch 17 000 dotazníků? Komu jste je zaslali? Chtěla bych od Vás slyšet nějaké odpovědi.

  Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Paní předsedající, paní Bozkurtová, abych odpověděla na Váš dotaz, každý dostal dopis, ve kterém mohl vyjádřit svůj názor. Děkuji za tuto příležitost k diskusi, protože takto vám mohu říci, jak velkou radost jsem měla ze vzniku nové maďarské ústavy. Je bolestivé, že 20 let od pádu komunismu nestačilo na vytvoření nové ústavy. Nyní jsme toto přechodné období uzavřeli a vytvořili jsme novou ústavu založenou na vnitrostátním konsensu. Naše nová ústava shrnuje naše sdílené hodnoty; začíná naší nejkrásnější národní modlitbou, jež také zdůrazňuje význam našich společných evropských hodnot, a konečně vyzdvihuje naše křesťanské kořeny a rodinu, naše klíčové hodnoty, na úroveň, která jim náleží. Je více než povzbudivé, že v nové ústavě přebírá stát zodpovědnost za své občany jak v zemi, tak za jejími hranicemi, že ústava nepovoluje, aby se státní dluh vymkl kontrole, a mimo jiné stanoví odpovědnost rodičů za jejich děti.

  Ádám Kósa (PPE). – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že dostávám slovo na konci rozpravy, protože bohužel musím říct, že na konci dne jsem stále ještě neslyšel žádnou konkrétní kritiku z vaší strany. Zadruhé, my, poslanci Evropského parlamentu, se nemůžeme vyjadřovat k otázkám spadajícím do pravomocí jednotlivých států. Když mi nicméně bylo přiděleno slovo, raději nebudu kritizovat, ale jménem 80 milionů lidí se zdravotním postižením vyjádřím doporučení. Maďarská ústava je jedinou evropskou ústavou obsahující zvláštní ustanovení, zahrnující pomoc pro občany se zdravotním postižením. Navrhuji vám tedy, abyste podobná ustanovení začlenili do ústav svých zemí. Děkuji za vaši pozornost.

  Monika Smolková (S&D). – (SK) Paní předsedající, bezprecedentní prohlášení předsedy parlamentu, druhého nejvyššího představitele maďarské republiky, pana Kövéra, která zpochybňují Pařížskou smlouvu a hranice, jen potvrzují, jaký stupeň revizionismu maďarská politika uplatňuje.

Je smutné, že vláda Ivety Radičové na Slovensku zakrývá pod záminkou nekonfliktnosti svou neschopnost reagovat na dvojí občanství, na ústavu Maďarské republiky, na volební právo Maďarů žijících v sousedních zemích a na vyjádření předsedy parlamentu.

Mrzí mě neschopnost naší vlády, ale zarážející je i mlčení evropských orgánů, jako kdyby nechtěly vidět, jak předsedající země porušuje evropské právo.

Doufám, že představitelé evropských orgánů pozorně naslouchají a sledují situaci v Maďarsku a že se v brzké době bez ústupků vyjádří ke zpochybňování hranic a Pařížské mírové smlouvy, k maďarské ústavě, ve které je zakotvena podpora kolektivních práv maďarských menšin a vytváření kolektivních samospráv.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Paní předsedající, paní komisařko Redingová, obracím se na Vás. Je zřejmé, že maďarská ústava by sama o sobě nevyvolala tak širokou evropskou diskusi, ale Maďarsko je bohužel opět po půl roce na pořadu jednání – tehdy jsme jednali o mediálním zákoně. Ve skutečnosti nejde o samotnou maďarskou ústavu, ale o to, že se v Maďarsku uchytily nedemokratické praktiky: soudcům, policistům a lidem přispívajícím do soukromých penzijních fondů byla odebrána již nabytá práva. Paní komisařko, co je skutečným důvodem toho, že byl ústavní soud a veřejní ochránci práv zbaveni svých práv? Tyto praktiky ohrožují nezávislost soudů; na jejich základě přišla již média o svou nezávislost. To jsou velice závažné a nebezpečné prvky. Paní komisařko, chci Vám předat 30stránkový kritický dokument Benátské komise. Tento orgán vznesl velice závažné připomínky, a já opravdu doufám, že Evropská komise a Vy především budete brát svou zodpovědnost vážně, protože byste měli být strážci evropských smluv. Dělejte prosím svou práci!

  Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Paní předsedající, maďarské předsednictví nás překvapilo hned na začátku neobvyklým dárkem, mapou Velkého Maďarska, mapou snu, jenž se může samozřejmě stát skutečností ve sjednocené demokratické Evropě, nikoliv vzýváním minulosti.

Dnešní rozprava je důkazem toho, že jednou z příčin sporu je nacionalismus, navíc přemrštěný nacionalismus. V regionu, ze kterého pocházím, jsme měli kvůli nacionalismu v minulých desetiletích mnoho problémů.

Žádám maďarské poslance Evropského parlamentu a zástupce maďarských orgánů, aby zanechali nacionalistických her a nezahrávali si s mírovými smlouvami, k jejichž plnění nedošlo a které oni pokládají za nespravedlivé. Jinak se pro nás všechny Trianonská smlouva stane symbolem něčeho nedobrého.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, chci jen požádat své kolegy na této straně Parlamentu o malé objasnění, protože v diskusi jste velice zdůrazňovali právo každého členského státu přijímat zákony, jaké považuje za vhodné, pokud jsou přijaty demokratickou většinou. Také tvrdíte, že tyto zákony by měly sousední země uznávat. Ráda bych požádala pana Szájera, aby jménem skupiny PPE odpověděl, zda to znamená, že od této chvíle Maďarsko a ostatní zastoupené země také uznají holandský zákon o manželství, které umožňuje uzavření sňatku osobám stejného pohlaví?

  Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Paní předsedající, tato rozprava mi připomíná jinou rozpravu, kterou jsme vedli před několika měsíci o mediálním zákoně v Maďarsku. Jak ta dřívější rozprava, tak i tato jsou pouhou záminkou k útokům vůči Maďarsku. Z hlediska evropské politické korektnosti je považováno za nepřijatelné to, že v Evropě existuje země, v níž triumfuje konzervatismus, že existuje země, kde jsou vnitrostátní zájmy účinně chráněny, a že v Evropě existuje země, jež se vrací ke skutečným hodnotám. Jde o útok na maďarskou vládu za to, že po půl století s úspěchem osvobodila svou zemi od zkrachovalých komunistických vlád a jejich politických potomků. Nyní se míří na ústavu. Zatímco se od evropské politické korektnosti násilně oddělují její křesťanské kořeny, Maďaři si troufli je hrdě zakotvit ve své ústavě. Zatímco Brusel podporuje kosmopolitismus, Budapešť vyzdvihuje svou hrdinnou národní minulost. Maďaři se zaměřují na národní identitu, na svůj vlastní stát a na zdravý rozum. Konečně jsou věci tak, jak mají být. Komunismus je popsán jako diktátorský režim a manželství je nakonec spojením mezi ženou a mužem. Doufám, že budoucí generace Maďarů budou na tuto kvalitní ústavu hrdí.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Paní předsedající, z dnešní debaty vychází Benátská komise jako jakýsi evropský nejvyšší soud. Tatáž Benátská komise velmi vážně a oprávněně kritizovala zákon o slovenském jazyce, který je stále platný, a já jsem neslyšel žádného svého slovenského kolegu poslance, že by se o tomto jazykovém zákonu zmínil. Kolegové, pan Boştinaru již není v Parlamentu, nemůže tedy odpovědět, ale chtěl bych odpovědět panu Szájerovi, že já, jako rumunský občan, vím, že rumunští občané žijící mimo území Rumunska mohou volit a mít pasy a, podobně jako slovenská ústava stanoví i mnoho evropských ústav práva občanů dané země žijících za hranicemi. Nevidím v tom nic nepřípustného. Spíš bych se zaměřil na to, proč Maďarsko cítí potřebu toto zahrnout do ústavy – proto, že Maďaři žijící za hranicemi jsou stále diskriminováni v zemích, kde je maďarská ústava důrazně kritizována.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, myslím, že jsem panu Szájerovi položila velice konkrétní a jasnou otázku. Doufám, že mi odpoví.

  Předsedající. – Nyní se poslanci hlásí o slovo zvednutím ruky, kladení otázek postupem modré karty tedy není povoleno.

  Edit Bauer (PPE). – (HU) Paní předsedající, jako slovenská občanka chci vyjádřit svůj názor k tomu, co se tu dnes děje. Patřím k těm, kterým nebylo hromadně uděleno maďarské občanství, protože ho obdrží ti, kteří podali žádost jednotlivě. Důvodem, proč jsem požádala o slovo, je útočný tón některých kolegů. Velice mě znepokojuje to, že maďarská ústava je předmětem zkoumání, jako kdyby ohrožovala mírové soužití v Evropě. Cítím, že kvůli naprosto mylně vyloženým či špatně přeloženým textům – například pokud jde o hlasovací právo, které není do ústavy zahrnuto – dochází k těmto proslovům proneseným ve velmi špatné náladě a velice útočným tónem, které pro Evropský parlament nejsou vhodné.

  János Áder (PPE). – (HU) Paní předsedající, socialistické iniciativě lze přiznat tři následující rysy: porušuje zákon, je zbabělá a vykazuje rysy veřejného soudního procesu. Porušuje zákon, protože Evropský parlament nemá naprosto žádné povolení nebo pravomoci k rozboru maďarské ústavy. Z dopisu pana Barrosa a vyjádření paní Redingové jasně vyplývá, že jde o otázku národní suverenity. Je to zbabělé, protože kdyby socialisté našli v ústavě cokoliv napadnutelného, obrátili by se na Evropský soud v Lucemburku a nediskutovali by zde. Neučinili tak, protože přesně vědí, že by u soudu prohráli. A konečně, jak postup, tak iniciativa nesou známky veřejného soudního procesu, protože za tím se skrývá jediná věc: vítězství strany Fidesz na základě dvoutřetinové většiny v loňských volbách. Socialisté – zjevně nejen maďarští, ale i evropští socialisté – nedokázali přijmout rozhodnutí maďarských občanů, využívají tedy každé příležitosti k útoku na maďarskou vládu.

  Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, je třeba říci, že pokrytectví a dvojí normy užívané v této diskusi a v kritizování maďarské ústavy jsou do očí bijící. Na jedné straně byla ústava kritizována za to, že nezmiňuje Boha a křesťanství a že neposkytuje ochranu takzvaným homosexuálním manželstvím. Stejně tak by ovšem mohla být napadána řada evropských ústav, včetně například polské ústavy, která taková ustanovení obsahuje, či v druhém případě neobsahuje. Je to přesně tak, jak to být má, protože se jedná o vnitrostátní záležitost Polska, jak stanoví Smlouva o EU. Neměli bychom porušovat svou vlastní Smlouvu o Evropské unii.

Příprava ústavy byla napadána jako nedemokratická, lidé ovšem nevědí, že tuto ústavu podpořila velká většina Maďarů. Pokrytectví je také vidět na tom, jak ti, co dnes tak nahlas vystupují proti Maďarsku a proti jeho předsedovi vlády, panu Orbánovi, mlčeli, když předchozí socialistická vláda v Maďarsku přivedla fakticky zemi na pokraj bankrotu, používala sílu pro umlčení opozice, která protestovala na demokratických mítincích a shromážděních. Neměli bychom se do toho plést.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Pane Jánosi Ádere, pouze desetivteřinová oprava toho, co jste právě říkal. Evropský soud pro lidská práva není v Lucembursku, nachází se ve Štrasburku.

  Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní Győriová, paní Redingová, nerozumím smyslu této rozprava. Některé body v maďarské ústavě bych zformuloval jinak. Úplně nesouhlasím ani s některými body ve své vlastní německé ústavě, stejně jako ve francouzské ústavě. Tohoto Parlamentu se to však vůbec netýká, protože za tyto otázky není odpovědný. To je zásadní. Je tomu tak, pokud není konkrétně stanoveno, že nějaké ustanovení porušuje evropské právní předpisy. Pokud se někomu nelíbí určitý prvek národní ústavy, tohoto Parlamentu se to netýká, protože je to otázka vnitrostátní identity a soudní pravomoci.

Stejně jako si Komise vynutila změny v maďarském mediálním zákoně, protože některé body byly nepřijatelné, tak ona nebo Evropský soudní dvůr přijmou opatření, pokud budou při provádění ústavy přijímány zákony, které porušují evropské právní předpisy. Je možné i případ předložit Evropskému soudnímu dvoru.

Z tohoto důvodu se domnívám, že jsme zde dnes svědky tak trochu politického divadla. Nemáme právo zasahovat do maďarské ústavy. Možná bych udělal určité věci jinak, ale Maďarsko má právo jednat, jak považuje za vhodné.

  András Gyürk (PPE). – (HU) Paní předsedající, jsme zde v Evropském parlamentu svědky nebývalé události. Ústavu členského státu, jednu z nejdůležitějších součástí národní suverenity, tu někteří poslanci Evropského parlamentu napadají. Je třeba si uvědomit, že ti, co bezostyšně narušují národní suverenitu, poškozují nejen Maďarsko, ale i celou Evropu. Tento případ představuje precedens, který oslabuje skutečné podpůrce Evropy a posiluje euroskeptiky. Je to nezodpovědné jednání. Zároveň jsou slova paní komisařky povzbudivá. Zdálo se to samozřejmé, ovšem jsem ráda, že toto na plenárním zasedání zaznělo.

Evropská komise nemá v úmyslu, ani není jejím právem zasahovat do ústavních záležitostí členských států. Po tom všem je nejvyšší čas, aby levé křídlo přestalo se svou provokativní politickou kampaní proti maďarské vládě, založenou na mylném výkladu. Nová ústava je důležitým nástrojem pro odstranění trosek zbylých po osmi letech zkorumpované a neschopné socialistické vlády. Strana Fidesz k tomuto získala dvoutřetinovou většinu. Levé křídlo musí jednoduše přijmout, že toto rozhodnutí nelze změnit ani v Bruselu, ani ve Štrasburku.

  Jan Philipp Albrecht (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, pane Broku, Váš příspěvek mě nyní poněkud rozčilil, proto jsem se přihlásil o slovo.

Přirozeně, že má Evropská unie pravomoci, které jí umožňují zjistit, zda je vnitrostátní právo v souladu s evropským právem. Jak jste sám řekl, cokoliv, co porušuje evropské smlouvy, lze také projednat před soudním dvorem. Proč tedy bránit tomuto Parlamentu, aby o takové situaci diskutoval? Vlastně není vůbec nutné, aby Parlament o této otázce diskutoval?

Domnívám se, že zde vidíme tendence nahlížet na vnitrostátní ústavy jako na oblast, kde není prostor pro politickou debatu mezi evropskými demokratickými státy.

Žijeme v evropské demokracii, ústřední části našich ústav musí tedy samozřejmě být vzájemně schváleny a musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsme všichni podepsali. Mezi nimi je například Dohoda o lidských právech a smlouvy o Evropské unii a já se domnívám, že o tomto by mělo být možné v tomto Parlamentu diskutovat.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, požádala jsem Evropský parlament o jasné stanovisko. Evropský parlament ale jasné stanovisko nemá. Vyslechla jsem mnoho odlišných názorů, což samo o sobě ukazuje, jak je tato záležitost složitá.

Dovolte mi tedy, abych ještě jednou zdůraznila, že Komise respektuje Lisabonskou smlouvu a nezasahuje do suverenity národních států. Jménem pana předsedy Barrosa chci znovu zdůraznit, že Komise nečiní politické úsudky o zásadních ústavních a institucionálních rozhodnutích členských států. Schválení nové ústavy v členském státě je záležitostí jeho obyvatel a jeho institucí.

Jak jsem již zdůraznila, pravomocí nabudeme, až se tato ústava promítne do legislativní, administrativní nebo soudní praxe. Mohu Parlament ujistit, že bychom ani na chvíli neváhali zasáhnout v případě porušení Smlouvy nebo Listiny nebo v případě nedodržování práva Unie.

Pokud jde o otázku paní Guillaumeové o právu Unie: když je v sázce právo Unie, nikdy jsem se nezdráhala jednat. Otázka položená paní Guillaumeovou se týká osvětové kampaně o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, financované programem Progress. Jde o část kampaně, kdy byl v propagačním materiálu obrázek zárodku se slovy „Nechte mě žít“ a s logem Komise. Jasně jsem se k tomu vyjádřila v tom smyslu, že tato kampaň není v souladu s programem Progress a s návrhem projektu, který maďarské úřady předložily oddělením Komise. Proto Komise požádala o to, aby byla tato část kampaně bezodkladně přerušena a aby byly všechny stávající plakáty odstraněny. Pokud se toto nestane, zahájíme postup k ukončení základní dohody a vyvodíme náležité důsledky, včetně finančních.

Taková je naše reakce, když jde o evropské právo. Ústavy v naší pravomoci nejsou.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedkyně, nejprve chci poděkovat tomuto Parlamentu za to, že v posledním půlroce věnoval zvláštní pozornost činnostem mé vlády. Maďarské předsednictví je pevně přesvědčeno o tom, že nově přijatá – nikoliv revidovaná – maďarská ústava je plně v souladu se základními hodnotami a principy, na kterých je Unie založená.

Od počátku našeho předsednictví jsme věnovali veškerou svou energii – a neúnavně jsme se o to i snažili – o prosazování společné evropské agendy. Zvláště mě těší, že ani kritici zmínění v dnešní debatě nezpochybnili nezlomné a upřímné odhodlání mé vlády.

  Judith Sargentini (Verts/ALE). – Paní předsedající, k dodržování jednacího řádu – pokusila jsem se tuto námitku vznést uprostřed rozpravy, ale přerušila jste mě – navrhuji, abyste opětovně pročetla tuto diskusi a zkontrolovala, jak jste přidělovala otázky postupem modré karty a udělovala slovo hlásícím se poslancům. Mohu to shrnout: na mé dvě žádosti o položení otázky postupem modré karty nebyl brán zřetel, zatímco jste v nich vyhověla panu Alvarovi (dvakrát), paní Gönczové (třikrát) a panu Tavaresovi (jednou). Nebyla jste schopna přidělovat otázky skutečně vyváženým způsobem. Chci Vás požádat, abyste na to příště brala zřetel, aby byla zajištěna rovnováha.

  Předsedající. – Ujišťuji Vás, paní Sargentiniová, že přidělený čas 45 minut vypršel. Všichni poslanci měli příležitost mluvit. Dovolila jsem jim mluvit alespoň 15 vteřin a v některých případech i minutu, a rovnováha mezi politickými skupinami byla plně dodržena. Máte však plné právo to zkontrolovat a samozřejmě podat stížnost.

Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Maďarská ústava byla schválena dne 18. dubna postupem pohybujícím se na pomezí demokracie. Vstoupí v platnost na začátku příštího roku. Přestože nemáme potřebné pravomoci k tomu, abychom členskému státu nařizovali, co by měl obsahovat jeho základní zákon, nemůžeme být k tomuto nedemokratickému zneužívání lhostejní. Jde o případ, který musí vyslat varovný signál všem členským státům a vládám, bez ohledu na jejich politické přesvědčení.

Ještě závažnější je to, že maďarská vláda používá předsednictví EU nikoliv k tomu, aby pomohla utvářet sjednocenou Evropu, ale k tomu, aby pomohla oživit nacionalismus, který jsme považovali za zapomenutý.

Pokud jde o státy jako Rumunsko a Slovensko, obsah ústavy může vytvořit rámec pro vznik nebezpečných situací, založený na kolektivních právech pro etnické Maďary a na principu extrateritoriality.

Navíc maďarská vláda podpořila vznik kanceláře Sikulů v Bruselu, což je největší útok proti Rumunům a rumunské územní celistvosti.

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že Evropský parlament má právo diskutovat o legislativních řešeních zakotvených v ústavách členských států. Žijeme v jedné Evropě a občané našich zemí mají právo žít v kterékoliv členské zemi bez jakýchkoliv hranic. Přesto si musíme být vědomi toho, že evropské národy mají suverénní právo ustanovovat základní zákony. Různé země a různé národnosti utvářely různé zkušenosti. I Maďaři mají právo přijmout ústavu, která nezmiňuje veřejného ochránce práv nebo ochránce osobních údajů. Když slyším poslance Evropského parlamentu říkat, že maďarský parlament porušuje základní evropské zásady, nutně cítím, že nevyznávám stejné zásady jako ty, které zmiňujete. Především chci poblahopřát Maďarsku k jeho nové ústavě. Zvláště působivé je to, že naprostá většina Maďarů novou legislativu podporuje, což dokazuje, že maďarský národ se naprosto odvrátil od tradice komunistických ústav, v rámci níž byla sepsána předchozí ústava.

  József Szájer (PPE), písemně. – (HU) Maďarsko je členský stát Evropské unie a dodržuje pravidla klubu. Pokud si někdo myslí něco jiného, klub má odpovídající pravidla, jak postupovat. Pokud se prokáže, že má pravdu, pak ať proti nám vznese stížnost za porušení povinností. Toto je postup platný pro všechny země a my, Maďaři, nežádáme o to, aby se na nás tento postup neuplatňoval. Hájíme své stanovisko ve spravedlivé diskusi založené na pravdě, ale nechceme se účastnit politického honu na čarodějnice. Odstraňujeme trosky zbylé po vašich maďarských socialistických kolezích a vynakládáme obrovskou energii na to, abychom z Maďarska učinili demokratickou, evropskou a svobodnou zemi založenou na ústavním mandátu, který jsme dostali od maďarských občanů ve svobodných volbách. Toto je důvod, proč jsme přijali novou ústavu, která konečně nahradí komunistickou ústavu z roku 1949, která vyvolávala špatné vzpomínky a pro Maďary byla symbolem tyranie. Jsme národ, který ctí svobodu a demokracii. Naše ústava, jež již od dob známé Zlaté buly, maďarské Magny charty z roku 1222, chrání právo vzepřít se tyranii, jako první v Evropě ustanovila náboženskou toleranci na základě ediktu z Tordy, jako jedna z prvních ústav zaručila v roce 1848 rovnost před zákonem a vychází z jedné z nejstarších parlamentních tradic v Evropě, je tisíc let stará. Nepotřebujeme, aby nás o demokracii poučovali ti, kteří musí ve svých zemích udělat ještě mnoho práce.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Evropská unie je vybudována na základních zásadách, jako je rovnost mezi muži a ženami. Schválením nové ústavy, která stanoví, že zárodek musí být chráněn od chvíle početí, však Maďarsko, jako členský stát, tyto hodnoty pošlapalo, když umožnilo, aby bylo právo na potrat opět zpochybněno.

Také jsem se dozvěděl, že maďarská vláda pořádala reklamní kampaň proti právu na interrupci, financovanou a tedy zřejmě podporovanou Evropskou unií. Chci zde upozornit na to, že právo na potrat je základním právem, za které bojovaly a bojují tisíce žen v Evropě, často při ohrožení svých životů, že toto právo podporuje tento Parlament a maďarští občané a že ho uznává 23 z 27 členských států.

Kromě distancování se od této politiky, která se staví proti základním právům žen, musí Evropská komise učinit všechno možné pro to, aby maďarská vláda ukončila všechny kampaně, jejichž účelem je zpochybnit právo na interrupci. Jde o otázku obrany našich společných hodnot.